Co bylo, to bylo…

novodobá historie hořenického statku se začala psát v roce 1995, kdy na něm začal podnikat pan Vladimír Kobza (strýc současného hospodáře), který předtím pracoval celý život v zemědělství. Zprvu se cca devadesát hektarů půdy obdělávalo orbou a hospodařilo se na nich tak, jak to bylo tehdy obvyklé - konvenčně.
Jak je to dnes? Konvenční způsob zemědělské produkce u současného hospodáře Oldy Kobzy neobstál a on zahájil přechod konvenčního hospodaření na ekologické. V současné době se tak veškeré obhospodařované pozemky nachází v režimu ekologického zemědělství.

Čemu se věnujeme?

K orné půdě přibyly trvalé travní porosty - louky a pastviny. Louky se pravidelně sečou a na pastvinách spatříte naše krávy. Jedná se o masné plemeno s krásným a ušlechtilým jménem Limousine. O ušlechtilý původ se ostatně starají plemenní býci. Dobytek je v souladu s pravidly ekologického zemědělství chován celoročně ve volném výběhu, telata se rodí na jaře, nejsou oddělována od svých matek, ale tráví s nimi veškerý čas na pastvinách. V ekorežimu „jede“ též produkce sena, senáže, obilovin a vyhledávaných hořenických luskovin.

Co ještě uvidíte?

Při příjezdu na statek stojí za povšimnutí hrušňová alej, která lemuje cestu od hlavní silnice. Staré zasloužilé hrušně byly poměrně nedávno doplněny o mladé stromky v rámci projektu, realizovaného Mendelovou univerzitou v Brně - záchrana genofondu hrušní - do kterého se zapojila obec Chbany, jejíž část Hořenice tvoří. V budoucnu se tedy můžeme těšit nejen na estetickou, krajinotvornou a ekologickou hodnotu oboustranného stromořadí, ale také na možnost ochutnat plody dnes již téměř zapomenutých odrůd tohoto oblíbeného ovoce. A v neposlední řadě se při návštěvě statku pokochejte tím nejkrásnějším výhledem na Nechranickou přehradu.

Nepotkali jsme se někde?

Jestli jste u nás ještě nikdy nebyli, možná jsme se potkali na farmářských trzích a zajímavých akcích v regionu, kam jezdíme na sklonku léta a na podzim. Nabízíme podzimní produkci ovoce, zeleniny a také květin a sušených vazeb, ve kterých využíváme rostlinný materiál jak místní, volně rostoucí, tak z vlastního pěstování.

A co u nás nenajdete a proč jsme vlastně „eko“?

Umělá hnojiva a přípravky na ochranu rostlin u nás nehledejte. Ekologické zemědělství staví na živé půdě. A živá půda se s chemií v rozsahu, v jakém se v běžném zemědělství používá, prostě vylučuje. Nenajdete u nás klasický dvojsled plodin obilí-řepka-obilí-řepka. Staré dobré střídání plodin včetně jetelovin a luskovin totiž funguje lépe – luskoviny dodávají do půdy dusík a střídání plodin pomáhá regulovat výskyt plevelů, škůdců a chorob rostlin. Nehledejte u nás ani krávy uvázané u žlabu. Standard života zvířat na ekostatku je vyšší. Zkrátka, zdaleka nám nejde jen o nálepku BIO, ale o pokoru a odpovědnost k půdě, prostředí, živočichům a našim dětem a dětem jejich dětí, prostě těm, kteří přijdou po nás.